Severovýchod ostrova Malta

Three Cities

Trojměstí ležící mezi zátokami French Creek, Dockyard Creek a Kalkara Creek tvoří města Senglea, Vittoriosa a Cospicua.
V jednolitý celek splynula už ve středověku. Souhrnně se toto trojměstí nazývá také Cottonera podle velmistra téhož jména, který chtěl trojměstí obehnat hradbami a vytvořit tak bezpečné místo pro soužití asi 40 000 obyvatel.
Bohužel výstavba byla velmi náročná, a tak po jeho smrti se od stavby upustilo.
Three cities se za druhé světové války staly sídlem britské flotily, a tudíž cílem mnoha nepřátelských útoků, které města značně poničily.
Ve Vittoriose stojí za návštěvu námořnické muzeum Maritime muzeum, které je údajně nejkrásnějším maltských muzeem.
Hojně navštěvované je také etnografické muzeum sídlící v bývalém Inkvizitorském paláci pocházejícím z roku 1535.
Dále se tu nachází kostel sv. Vavřince, který tu nechali vystavět opět johanité.

Tarxien

Nejkrásnějším místem, který se váže k prehistorické době na ostrově je naleziště Tarxien.
Nachází se tu monstrózní megalitické chrámy ze 4. tisíciletí př.n.l.
Jsou celkem tři a obklopuje je obvodová zeď.
Nejstarší z nich,údajně postaven kolem roku 3150 př.n.l., je dnes bohužel v poměrně špatném stavu.
Chrámy byly ještě v nejstarší době opuštěny a později v době bronzové pak používány jako pohřebiště.
Jednotlivé artefakty nalezené v této oblasti jsou soustředěny ve sbírkách Národního archeologického muzea sídlícího v hlavním městě.

Msida

Každý, kdo miluje jachtění, už jistě slyšel o Msida Yacht Marina.
Tento obrovský přístav má kapacitu až 250 jachet a hostí tak zájemce nejen z celé Evropy.
Mimo to je v městečku k vidění kostel sv. Josefa vystavěný v neobarokním slohu na počátku 19.století.

Sliema

Místo Sliema bývalo oblíbenou destinací bohatých Britů a Malťanů už od poloviny 19. století.
Stavěli si tu honosné vily a užívali si klidu místní oblasti.
Postupně se Sliema začala přetvářet v nákupní středisko s mnoho luxusními hotely, kam přijíždí ročně kvanta turistů.

Ve městě jsou k vidění 3 pevnosti.

  • Tigne Fort pochází z konce 18.století a nechali ji vystavět ještě johanité.
  • Cambridge Battery byla sídlem britské armády, dnes je z ní ale kavárna.
  • Třetí pevnost Fort Manoel se nachází na ostrově Manoel blízko města.
    Pevnosti pochází z roku 1730 a v živějších dobách sloužila k obraně okolních přístavů.

Maltské město Valletta

Město Valletta

Valletta je krásné historické město, které má od svého založení v 70.letech 16.století stále stejný barokní ráz.
Město bylo vystavěno na místě původní pevnosti, která měla chránit záliv Grand Harbour a Marsamxett Harbour a nese jméno svého zakladatele, velmistra Jeana Prisota de la Vallette.

Katedrála svatého Jana

Největším skvostem města je katedrála sv. Jana, vystavěná mezi lety 1573-1577.
Uvnitř se nachází obraz „Stětí Jana Křtitele“, namalovaný proslulým Caravaggiem v roce 1608. Katedrála je místem odpočinku asi 400 rytířů.
V interiéru se také nachází trůn určený velmistrovi řádu.
Hlavní oltář je bronzový a části jsou vyrobené z pravého mramoru.
Obvod katedrály pak lemuje 8 kaplí, každá z nich je zasvěcena jinému národu, jehož zástupci v řádu působili.

Sacra Infermeria

Oblíbeným místem turistů je Velmistrovský palác a Sacra Infermeria, bývala nemocnice řádu, která nyní slouží jako kongresové centrum.
Zde můžete zhlédnout film o historii Malty a životě jejích obyvatel.
Místní přístav Grand Harbour je takové malé muzeum s expozicí všech možných druhů lodí.
Mezi raritu patří loďky zvané dhajsa, které používali už starověcí Féničané pro transport námořníků z velkých lodí na pevninu.

Významnou institucí nacházející se v hlavním městě je Maltská národní knihovna.
U vstupu vás uvítá socha královny Viktorie. Knihovna dnes čítající na 300 000 svazků vznikla v roce 1763, kdy byla tehdejší místní malá knihovnička obdarována sbírkou knih Ludovica Guerina de Tencin.
Důležitým vlastnictvím knihovny je archív řádových rytířů z let 1107-1798.

Město a budoucnost

Valletta je v nynější době město uzavřené pro expanzi.
Navíc má nestálé podloží a kvůli častým otřesům je tu nemožné stavět výškové budovy. Proto je prakticky vyloučeno, aby se město dále rozrůstalo.
To Malťané vyřešili tak, že se většina lidí stěhuje na předměstí hlavního města známé jako Birkirkara.
Mezi ostatními přilehlými aglomeracemi vyniká Floriana.
Je to centrum obchodních a státních institucí a je tu velké parkoviště, protože do Valletty je bez speciálního povolení vjezd autem zakázán.
Leckdo si může povšimnout, že název Floriana má mnoho společného s rostlinstvem.
Nachází se tu velká botanická zahrada Argotti Botanical Gardens a mnoho parků překypujících zelení.

Irská kuchyně

Co se v Irsku vaří

Důležité suroviny tradiční irské kuchyně jsou jehněčí, vepřové, drůbež, vejce, máslo a další mléčné produkty, ryby, mušle a jiné poklady moře, k němuž má Irsko bohatý přístup.
Vzhledem k vlhkosti, která na ostrově panuje, je pěstování obilí možné jen v některých oblastech.
Naopak významnou roli hraje zelenina a brambory.

Snídaně

Velmi známá tradiční irská snídaně, která se standardně skládá s bílých fazolí, klobásek, míchaných vajec, toastu a někdy i hub.
Pokrm je podávaný nejen jako snídaně, ale i jako hlavní chod např. k obědu.
Můžete se s ním bez problému setkat ve většině tradičních irských restaurací.

Nápoje

Co se nápojů k snídani, resp. k tomuto jídlo týče, pije se nejčastěji černý čaj a pomerančový džus.
Stejně jako ve Velké Británii je zvykem, že se do čaje někdy přidává mléko.
Přestože se jídlo označuje jako tradiční, ne každý Ir si ji mohl dříve dovolit, a proto bylo servírováno především šlechtě a bohatým měšťanům.
I dnes je snídaně konzumována spíše turisty z celého světa než samotnými Iry.
Mezi nápoji mají velkou tradici mléčné drinky.

 

Maso

Byť jsou moře omývající irské břehy relativně bohaté na ryby, v porovnání s ostatními národy jich konzumují Irové relativně málo.
Vůbec nejdůležitější a nejčastější složkou irských pokrmů jsou brambory, které se často podávají jako příloha k hovězímu masu.
Hovězí maso je zde vysoce ceněno.
Přes 20% v Irsku vyprodukovaného masa je jehněčí, přičemž jsou zpracovávány i jeho vnitřnosti.
Krocan je podáván při slavnostních situacích, kdy se sejde celá rodina.
Stejně jako ve Velké Británii se konzumuje též na Vánoce.

Pivo a whisky

Neodmyslitelnou součástí je pochopitelně pivo.
Tradičním a oblíbeným pitím je též medové víno.
Irská whisky je možná trochu zastíněna tou skotskou, je nicméně minimálně stejně dobrá.
No a konečně se dostáváme k čaji, který se před asi 200 lety stal nejdůležitějším každodenním nápojem Irů.

Kam v Irsku na výlet

To, co člověk na cestu do Irska potřebuje, je samozřejmě spousta tipů a odkazů do možná místa, která stojí za to na ostrově navštívit.
Rozhodli jsme se pro vás připravit seznam těch nejzákladnějších a neznámější památek a zajímavých míst, které byste si rozhodně neměli nechat ujít.

Dublin

Tím prvním místem je bezesporu Dublin.
Ač se jedná o velkoměsto, atmosféra zde panuje poněkud jiná, než na jakou jsme zvyklý z ostatních evropských metropolí, kde postupně vlivem stále se zvyšující globalizace ztrácejí svou tvář.
Samozřejmě i zde, v Dublinu, najdeme ulice, které vypadají takřka totožně s těmi, na jaké narazíme v Pekingu, Bombaji, Tokiu, Berlíně nebo v Praze.
Přesto tu vládne určitá atmosféra dávných irských časů, která je snad nejvíce cítím v tradičních irských hospůdkách, kde si u piva vychutnáte tu pravou místní náladu.

Doly Argina

Dalším místem, které rozhodně doporučujeme navštívit, jsou doly v Argině.
Irsko není stát, se kterým by byly spjaty nerostné suroviny a jejich těžba.
Přesto zde, stejně jako v sousední Anglii, kdysi mohutná těžba uhlí probíhala.
Vždyť anglické (a potažmo i to irské) uhlí daly základ první průmyslové revoluci, která pomalu ale jistě začalo měnit tvář naší civilizace a započala již zmíněnou globalizaci.
V těchto dolech se dozvíte vše o jejich historii až do jejich zavření v roce 1990.

Cork

Velmi známým městem, o kterém jste už pravděpodobně něco slyšeli, je Cork.
Toto město, které se nachází na samém jihu ostrova, má spoustu historických pamětihodností, jako je třeba hrad Blarney.
Máte-li rádi historii, rozhodně si na váš seznam připište toto historické město.

Severní Irsko

Ano, pravda, poslední typ, který uvádíme, vlastně neplatí, neboť se nachází v jiném státu – a sice v Severním Irsku, které patří ke Spojenému království.
Severní Irsko a Irsko mezi sebou prakticky vedou nepsanou válku – stručně řečeno se nemají příliš rádi.
Asi tím nejzásadnějším rozdílem je náboženství – zatímco v Severním Irsku je převážná část obyvatelstva protestanská, v „klasickém“ Irsku žijí především katolíci.
Určitě jste slyšeli i o teroristických útocích, které na tomto území byly spáchány.
Ale Severní Irsko má rozhodně co nabídnout.
Tak třeba zahrady zvané Mount Stewart – je to lahoda pro oko člověka, jenž se botanikou alespoň trochu zabývá.
A navíc se nachází nedaleko hlavního města tohoto státu – Belfastu, kde byl mimo jiné vyroben Titanic, svého času největší loď na světě.

Pivo v Irsku

Irské pivo

Jednou z mnoha atrakcí, jimiž je Irsko proslaveno po celém světě, je místní pivo.
Cestujete-li po Irsku a máte chuť na zlatavý mok, může pro vás být překvapením, že ne všude se jeho konzumace může vyplatit.
Přestože na celostátní úrovni na konzumaci není pohlíženo jako na nelegální, jednotlivá města si jakési místní vyhlášky mohou vydávat samy.
Tímto se tedy Irsko přeci jen více podobá Spojeným státům, kde může být v některých státech občanka vyžadována i po padesátiletém muži.

Kde pivo koupit

Další zajímavostí jsou místa, kde je možno alkohol – a tedy i pivo – zakoupit.
Jedná se pouze o speciální prodejny, které mají na tento prodej licenci.
Čím dál tím více je ale licence udělována i řetězcům, a tak tento problém postupně mizí.
Cena lahvového piva závisí od mnoha faktorů, především tedy – stejně jako u nás – od jeho kvality.
Kvalitní pivo můžete pořídit mezi dvěma až třemi eury.
Asi nejlepší místo, kde byste si měli vychutnat točené pivo, jsou irské hospody, tzv. puby.
Otevírají již časně zrána a zavírají většinou až příštího dne.
K pivu je asi nejhodnější okusit irskou snídani, která se tradičně sestává ze smažených vajec, fazolí, klobás, slaniny, toustu a hub.
Vzhledem k sytosti můžete pokrm považovat klidně jako hlavní chod.
Nemáte-li zrovna cestu do Irska, můžeme doporučit pražskou irskou hospodu (například Merlin).

Druhy piva

V Irsku se obecně setkáme s vícero druhy piva.
A hlavně jde o jiná piva, než na které jsme zvyklí doma.
Například ALE, který v ČR na jako první na trh uvedl Bernard, je v Irsku zcela běžný.
Další odlišností je třeba nabídka Cideru ve většině hospod. Jinak se samozřejmě setkáme i s klasickými ležáky.
Speciálním druhem piva je pak stout, který vyrábí známý Guinness.
Ať už zavítáte do Irska z jakéhokoliv důvodu, rozhodně doporučujeme navštívit místní pub a ochutnat pivo.
A pokud nepijete, alespoň si vychutnat tradiční irskou snídani.

Termální lázně Erding

Aquapark

Termální lázně Erding jsou vlastně aqvaparkem, který najdete v blízkosti Mnichova.
Vznikl okolo sirného pramene s teplotou 63°C tryskajícího z hloubky 2 350 m.
Kromě zmíněné síry obsahuje minerály, fluorid, vápník, draslík a hořčík, což velmi příznivě působí na revmatické obtíže, bolesti meziobratlových plotének, a napomáhá k léčbě poranění a kožních problémů.

Tento až termální ráj tvoří bazény s tyrkysovou vodou o rozloze 1.450 m². Teplota vody je mezi 32 – 38°C.
Dominantou celého areálu je skleněná otevírací kupole s průměrem 56 metrů překrývající hlavní část areálu.
Patří mezi díla architekta Josefa Wunda a je největším dílem tohoto druhu v celé Evropě.
Kupole je dvakrát větší než kupole budovy Říšského sněmu v Berlíně. V létě je otevřená a v zimě nebo za nepříznivého počasí slouží jako zdroj solární energie.
Proto v aqvaparku mohou růst palmy a další exotické rostliny.

Relax v Erdingu

Pokud zde hledáte relaxaci, navštivte Vital oázu.
Zde máte k dispozici masážní lehátka, boční masážní proudy, vířivky, koryto s tekoucí teplou vodou, jeskyně s vodopády, sluneční terasu a masážní sprchy.
Venku najdete velký termální bazén s délkou 80 m. K Termálnímu ráji patří dokonce i biosauna, pára a terapeutická místnost obložená solnými krystaly.
V růžové sauně Vás uklidní meditační hudba. Skvělé jsou i nejrůznější procedury a cvičení pro zdraví.

Wellness

Součástí lázní je i wellness, především Saunový ráj.
Ten je tvořen 25 zcela originálně zaměřenými saunami a párami v designech římské nebo středomořské vili, místnostmi se solnými kameny, keltskou saunou pojmenovanou Stonehenge, citrusovou, tropickou saunou s vůní klečového dřeva.
Občerstvit se můžete ledovým nealko pivem Erdinger u jeskyně s gejzírem.
K dispozici máte také aromasounu a saunu na jezeře s naprosto ohromujícím výhledem na hladinu venkovního bazénu s vodním oparem.

Návštěva termálních lázní Erding je opravdovým zážitkem pro celou rodinu.
O zábavu se Vám starají celé týmy animátorů.
Vaše děti se nebudou nudit a Vy si odpočinete.

Jaké jsou lázně Luhačovice

Lázně Luhačovice se rozprostírají v malebné přírodě v údolí říčky Štávnice v CHKO Bílé Karpaty.
Jsou čtvrtými největšími lázněmi České republiky a nejnavštěvovanějšími lázněmi na Moravě.
Lázeňská tradice se tady datuje již přes tři sta let a specializuje se na problémy dýchacích cest. Léčí se zde ale i jiná onemocnění.

Luhačovice proslavila hlavně Vincentka a Jurkovičův dům, najdete tady toho mnohem více.
Nádherná krajina, ohromující architektura, jedno z nejlepších míst pro léčbu v Evropě.
To vše doplňují lázeňské kolonády s fontánami, starodávné vily a překrásný park.
Luhačovice tak nejsou jen ideální pro léčbu, ale také pro romantický výlet i aktivní odpočinek.

Léčivé prameny

Hlavní cíl návštěvníků Luhačovic jsou přírodní léčivé prameny.
Nejznámějšími z nich jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka a Pramen Dr. Šťastného, najdeme jich tu ale mnohem více.
Celkem v lázních vyvěrá 14 hydrogen-uhličitano-chlorido-sodných-jodových minerálních pramenů, jejichž teplota se pohybuje mezi 10 až 14°C.
K pitné kúře, inhalaci a minerálním koupelím se využívá 8 pramenů, které jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě.

Nádherná architektura

I když počátky luhačovické architektury sahají až do 17. století, duši jí vdechl až  Dušan Jurkovič na přelomu 19. a 20. století.
Hlavní lázeňské stavby tohoto období lze rozdělit na čtyři etapy:
Díla Dušana Jurkoviče z let 1902 a 1903 a stavby na ně navazující, Domy alpského stylu z konce 19. století, Akademická secese a klasicizující modernismus počátků 20. století a Organický funkcionalismus 40. let 20. století.
Do první etapy řadíme právě Jurkovičovi nejznámější stavby. Jurkovičův dům, Vila Chaloupka a Vila Jestřabí, nebo Hudební pavilon. Jako další stojí za zmínku Sirné a slatinné lázně, jejich autorem je Jan Koča, nebo Pavilon tenisového klubu Josefa Skřivánka.
Mezi domy alpského stylu řadíme zejména vily Václava Pirchana, třeba Vila Lipová, nebo Vila Alspká růže. třetí období pak je typické pro hlavní budovy Lázeňského náměstí (vyjma Jurkovičova domu). Stavby jsou slohově různorodé, přesto jsou významnými díly předních českých architektů, zejména Emila Králíka, Josefa Skřivánka a Františka Roitha. Za zmínku stojí Dům Bedřicha Smetany, Společenský dům, Lázeňské divadlo a Pramen Ottovka.
Do období organického funkcionalismu spadají zejména stavby Oskara Pořísky. Patří sem zejména kolonády a pavilony léčivých pramenů.
Významné a zajímavé stavby doplňují další drobné stavby, sochy, pomníky a stavby.
Zajímavá je Bruselská fontána, kterou vytvořil Jan Kavan pro nádvoří československého pavilónu na světové výstavě EXPO v Bruselu v roce 1958. Fontána byla roku 1960 převezena právě do Luhačovic před Smetanův dům.
Najdete tady také Pomník Leoše Janáčka, nebo Kapli svaté Alžběty.

Ubytování

V Luhačovicích naleznete nepřeberné množství hotelů, penzionů i dětských léčeben. Nejvyhledávanějšími místy pro pobyt jsou Jurkovičův dům, hotel Alexandria, Lázeňský hotel Miramare a Vila Antoaneta.

Božské Miláno

Takové italské městečko

Prstem na mapě najdete Miláno v severní části Apeninského poloostrova, směrem na západ spadající pod oblast Lombardie. Přestože město leží v nížině, na severu se nacházejí Alpy, stejně tak hranice se Švýcarskem a neméně známe švýcarské městečko Lugano. Městem protékají menší řeky – Olona na západě, Lambro a Sevesi na východě. Rovněž tu najdete i systém propojených kanálů – Naviglio.

Milánský rozkvět

Miláno je nejen světovým centrem módy a designu, ale také významným světovým finančním centrem. Sídlo tu má samotná Borsa Italiana – hlavní italská burza. Ve městě se nachází avantgardní průmyslová čtvrť, kde sídlí vícero bank a neméně slavné firmy, o kterých jse již určitě slyšeli. Zmiňme například Banca Intesa, Bugatti, Pirelli či automobilku Alfa Romeo. Sídlí tu, samozřejmě, designérské firmy zvučných jmen, jako Giorgio Armani, Prada a slavná dvojce Dolce & Gabbana.

Po stopách historie

I tady si své odbyli Kelti, takže jim můžeme poděkovat za tento průmyslově-nákupní ráj. Předpokládaný odhad vzniku Milána, původním jménem Medilanum – v překladě město uprostřed roviny, byl okolo roku 600 př.n.l. Ve 4. století, v časech biskupa sv. Ambrože a císaře Theodosia I. bylo Miláno hlavním městem Západořímské říše a druhým největším městem v Evropě. Zažilo několik vpádů a nadvlád, počínajíc hunským králem Atillou až po rakouské Habsburky, když se nakonec stalo součástí Sardinského království, později přetransformovaného na Italské království.

Kulturní duch města

Pokud je pro vás Miláno jen synonymem města módy, jste na omylu. Miláno nabízí ještě mnohem víc, než bezduchý celodenní shopping designerských domů. I když i ten stojí rozhodně za řeč.

Nezanedbatelnými jsou i historické památky, muzea a divadla. Neměli byste vynechat například Milánský dům alias Duomo, kterému právem připadá přízvisko největší katedrály na světe se sbírkou mramorových soch. Také Kostel Santa Maria delle Grazie, kde najdete světoznámý obraz Poslední večeře v životní velikosti. Nevadí, že ke křesťanství nemáte blízko, historie je historie a přispívá k poznání lidstva. Kromě toho tu najdete mnohé jiné baziliky, stejně tak i renesanční hrad rodu Sforzů, postavený Francescem Sforzem s galérií obrazů. Pokud jste kulturní typ, vaše choutky uspokojíte v muzeích, případně prohlídkou slavného divadla La Scala v italském znění Teatro alla Scala.