Press "Enter" to skip to content

Východní oblast Kuby

Kubánci žijící ve východní části ostrova jsou proslulí svým temperamentem. Jsou hodně vznětliví a při první příležitosti sahají po zbraních. Už indiánské kmeny, které tu žily, dosti ztěžovaly žití španělským dobyvatelům, podobně jako v 19.stol., kdy museli Španělé čelit četným otrockým povstáním. Santiago de Cuba jako kolébka revoluce se stalo rodištěm mnoha významných revolucionářů, např. Carlose Manuela de Céspedese.

Východ je znatelně odlišný od zbylých částí ostrova. Kulturně má blíže k Africe, což bylo způsobeno tím, že tu bylo zemědělské centrum a centrum obchodu s otroky. Černoši po sobě zanechali tmavší barvu pleti obyvatelstva, odlišný rytmus života i styl hudby. Krajina je různorodá- v pozadí lánů s cukrovou třtinou a pastvin pro skot vystupuje nejvyšší pohoří Kuby Sierra maestra. Na jedné straně jsou tu provincie jako Granma s bujnou vegetací, na straně druhé vyprahlá půda oblasti Guantanámo.

Baracoa

Místní krajina je nedotčená civilizací natolik, že to tu vypadá stejně jako v čase, kdy do místní zátoky doplul Kryštof Kolumbus. Husté deštné pralesy, laguny s líbivě zelenou vodou a rozmanitá vegetace zůstaly stejné, jedinou změnou je silnice, kterou nechal v 60.letech 20.století podél pobřeží postavit Fidel Castro.

Co se týká historie města, v roce 1492 sem doplul Kryštof Kolumbus a zarazil do země kříž. Ten je nyní uložen v katedrále na Plaza de Independecia (Náměstí nezávislosti), která byla zbudována roku 1518. Na místo, kam Kolumbus kříž zapíchl byla v roce 1992 vztyčena socha mořeplavce ku příležitosti pětistého výročí objevení ostrova.

Baracoa byla od roku 1515 do 1518 dokonce hlavním městem ostrova, ale s přibývajícím významem Santiaga mu musela toto privilegium přenechat. Dnes město láká turisty na ekoturistiku-do blízkého deštného pralesa a na horu El Yunque se dá jet na koni a po řekách jezdit na kanoích.

Guantanámo

Město se 150 000 obyvateli je sídlem americké základny od roku 1903. Smlouva mezi Kubou a USA měla trvat 99 let a USA měly ročně za pronájem platit 2000 dolarů. Dnes na základně žije za ostnatým drátem a minovým polem okolo 7000 vojáků, ale jejich význam je už mizivý. Kubáncům přesto přítomnost amerických vojáků na ostrově hodně leží v žaludku. K městečku se vztahuje slavná píseň Guantanamera, což v překladu znamená dívka z Guantanama.

Santiago de Cuba

Město s půl milionem obyvatel je druhým hlavním městech Kuby a nachází se v jižní části ostrova. Hlavní město z něho učinil Diego Velasquez v roce 1518. Indiáni tu byli vyhlazeni už v 1.polovině 16.stol. a od této doby místní obyvatelé hodně podporovali obchod s otroky. Od 18.století zažívalo Santiago obrovský rozkvět zapříčiněný produkcí kávy a cukru.

Santiago je velkým rivalem Havany, obyvatelé mají Havaňanům stále za zlé, že ztratili výsadu žít v hlavním městě. Je zde markantnější vliv Jamaiky a Haiti, se kterými přímo sousedí, oproti amerikanizované Havaně. Santiago je také kolébkou bolera.

Radnice (Ayuntamiento)

Z modrého dřevěného balkonu vyhlásil dne 1.1.1959 Fidel Catro vítězství revoluce. Dnes zde sídlí radnice.

Museo Emilio Bacardí

Muzeum nese jméno jednoho ze členů slavné rumové dynastie, který ho nechal postavit roku 1899. Ve skutečnosti je hlavní náplní expozice historie města, koloniální umění a archeologie.

Okolí města

Castillo El Morro

Jedná se o pevnost zbudovanou na konci 16.stol. V Havaně můžete najít její sestru, pevnost El Morro, kterou postavil stejný architekt, tudíž si jsou obě pevnosti dost podobné. Je zde několik padacích mostů, hradby a příkopy, které měly zátoku chránit před piráty. Od roku 1997 je na seznamu památek UNESCO